Olomouc je můj domov. Chodila jsem zde na Základní školu Demlova, vystudovala víceleté Slovanské gymnázium a později také sociální práci na Univerzitě Palackého a na Caritas – Vyšší odborné škole sociální Olomouc. Své vzdělání jsem následně rozšířila o obor Veřejná správa a regionální rozvoj na České zemědělské univerzitě. Právě spojení sociální práce, zdravotnictví, veřejné správy a ekonomického pohledu považuji za důležité: pomoc lidem musí být lidská, ale zároveň cílená, promyšlená a efektivní.
Dnes působím jako vedoucí zdravotně sociální pracovnice v Psychiatrické léčebně Šternberk. Specializuji se zejména na problematiku závislostí a duševního zdraví, věnuji se přednáškám a preventivním programům pro žáky, studenty, sociální služby i další instituce. Vzdělávám se také v poradenství pro pozůstalé. Každý den se setkávám s lidmi, kteří se ocitli ve složité životní situaci, a dobře vím, že za každým problémem je konkrétní člověk a jeho příběh.
Sociální práci znám z mnoha různých stran. Pracovala jsem na manažerských pozicích v soukromém sektoru, především v oblasti lidských zdrojů, a zkušenosti jsem získala také na Ministerstvu informatiky a Ministerstvu vnitra. Několik let jsem ve Švýcarsku pečovala o lidi s Alzheimerovou nemocí. Po návratu jsem působila v neziskovém sektoru jako dluhová poradkyně a metodička dluhového poradenství pro Olomoucký kraj ve společnosti Člověk v tísni. Poznala jsem tak sociální oblast od přímé péče a terénní práce přes odborné poradenství až po metodické a vedoucí pozice.
Právě tato zkušenost mě přesvědčila, že problémy musíme řešit včas, než přerostou v krizi. Kvalitní sociální poradenství může předejít zhoršení duševního zdraví, rozpadu rodinných vztahů, závislostem i dalším potížím, které jsou bolestivé pro člověka a současně velmi nákladné pro celou společnost. Dobrá sociální politika podle mě nemá vytvářet závislost na pomoci. Má člověka podpořit v okamžiku, kdy to potřebuje, a motivovat jej k co největší možné samostatnosti.
V komunální politice se chci zaměřit především na seniory, pečující rodiny, prevenci závislostí a propojení sociální a zdravotní oblasti. Většina lidí si přeje zůstat co nejdéle doma, soběstačná a ve známém prostředí. Město jim v tom může pomoci podporou terénních služeb a moderních asistenčních technologií, jako jsou tísňová tlačítka, detektory pádu nebo chytré hodinky. Současně musí existovat dostatečný výběr kvalitních pobytových služeb pro ty, kteří již doma zůstat nemohou.
Bydlím na Lazcích a mám ráda jejich spojení s centrem města i přírodou. Volný čas nejraději trávím s rodinou, při cestování, běhání nebo na procházkách podél řeky s naším bostonským teriérem Brucem. Olomouc znám nejen jako její obyvatelka, ale také prostřednictvím lidí, jejichž každodenní starosti řeším. Chci být komunální političkou, která lidem naslouchá, zná skutečný život mimo kancelář a dokáže hledat praktická řešení. Protože dobrá politika nevzniká jen od stolu. Vzniká v rozhovoru, v terénu a v ochotě dívat se na věci lidsky, ale současně odpovědně.